Tak je to tu! Uspořádal jsem dvakrát vyprávění a promítání fotek z našeho cyklo dobrodružství na Islandu a rád bych si vzpomínky uchoval i „pro sebe“. Začínám cítit, že ne všechny aspekty naší cesty si už dobře pamatuju.. no a navíc by se to někomu mohlo hodit. Protože pořád tenhle typ výletu doporučuju i přes všechny „nestandardnosti“.
PROČ Island?
Dobrá otázka na začátek. Protože mám rád přírodu, trochu drsnější podmínky (trochu), nemám rád teplo a potřeboval jsem pořádnou dovolenou.
JENŽE: celou dobu jsem nad Islandem přemýšlel jako o destinaci na pěší trip (a tak nějak si zopakovat podobný trek jako vloni v Irsku). Tedy plán byl Laugavegur trek – neboli trek v Duhových horách na jihu ostrova. Z fotek to vypadalo božsky, všude psali, jak je to nejlepší trek v Evropě (ne-li na světě). Tedy začali jsme plánovat dostatečně dopředu… bohužel se ale celá parta, se kterou jsme měli jet, rozpustila, tak přišel čas vyrobit alternativní plán.
S kolegou z práce, s Maxem, jsme se někdy náhodou bavili o plánech na léto – on o Islandu věděl a taky vědět, že můj pěší trek nedopadne. Spolu jsme docela jezdili na kole – různé výlety z Prahy i po republice. No a někdo ze srandy prohlásil proč teda nejet na Island na kole…. hm.
Jsme oba podobné povahy, oba máme rádi kolo a tak nějak jsme se utvrzovali v tom, že to bude super nápad (nemůžu říct ani slovo – byl to super nápad). Tedy jednoho nedělního odpoledne (které jsme trávili spolu v práci) jsme si za odměnu koupili letenky a už nebylo cesty zpět.
Příprava kola
Na začátek se hodí říct, že oba rádi cestujeme na svém kole – shodou náhod stejném kole. Nepřemýšleli jsme o půjčení kola na místě – prostě jsme chtěli mít vlastní.
Čas se krátil a v našich hlavách samozřejmě byla otázka „Jak si připravit kolo“, „Do čeho se zabalit“ a „Jak (a jestli) to vůbec přežijem“.
Vlastníme kolo GT Grade Sora, model z roku 2015. Já můžu osobně říct, že je to nejuniverzálnější kolo a jezdit na něm je fakt sranda. Zvládne rychlou jízdu po silnici i terén v lese, po kamenech apod. (má to svoje limity samozřejmě). Taková kombinace je boží!
Kolo mám už 4 roky a pár tisíc km už nejezdilo, takže si zasloužilo pořádnou přípravu před odjezdem – ikdyž kvůli časovému presu to nebylo tak žhavé, jak bych si představoval. Tedy stalo se:
- Výměna plášťů na Schwalbe Marathon GT 365 700x35C – tedy šířka 37 mm s důrazem na odolnost a připravenost na celoroční provoz (střídání povrchů, teplot apod.).
Pláště zvládly Island velmi výborně – ale nepředbíhejme. - Výměna kazety z 11-28 na 11-32. To jsem se podvědomě uspokojoval tím, že mě to zachrání v kopcích. Ale jo – určitě to pomohlo.
- Přelepení rámu ochrannou průhlednou fólií v exponovaných místech.
- Úprava košíků na vodu – cílem bylo dostat dost víc lahví na vodu pro zásobu alespoň 3 litrů vody. Tedy 4 košíky dohromady – v rámu (kvůli brašně malá a pouze jedna), pod rámem a dva košíky na vidlici (připevnění DIY a fungovalo skvěle).
- Příprava všech pohyblivých částí na počasí – tedy promazat apod.
- Montáž reflexních a bezpečnostních (zadní světlo) prvků a příprava na brašny na kolo.
- Výměna spotřebního materiálu – řetěz, destičky, …
- Tohle muselo stačit – bohužel jsem ani nestihl naladit přehazování, přesmykač apod.
Brašny – aneb kam se zabalit
S moderním konceptem „bikepacking“ jsem neměl zkušenosti. Jde o to, že máte beznosičové brašny – tedy všechno „navěšeno“ přímo na rámu – pod sedlem, na řidítkách, v rámu, na rámu, pod rámem, …
Výhoda je ta, že máte rovnoměrně rozloženou váhu a těžiště vám zůstává „ve středu“ (ne jak u konceptu brašen nad zadním kolem, kdy jste se skoro překlopili při výjezdu prudkého kopce), nezvyšujete váhu kola rámem pro brašny a navíc i moderní bikepacking brašny jsou z odolných, nepromokovaných apod. materiálů (to se bude asi na Island hodit).
Já osobně jsem zvolil po prozkoumání trhu značku Apidura a všechny její možné brašny na kolo.
- Brašna pod sedlo ubytovala všechno jídlo na cestu + vařič, bombu apod. S ubývajícím jídlem se samozřejmě trochu přebalovalo. Zároveň poskytla dost prostoru na „zavěšení věcí“ – tyček od stanu, pantoflí, hrnku apod.
Apidura Expedition saddle pack (17l) - Brašna na řidítka skrývala všechno oblečení a věci na spaní. Všechno radši zabaleno ještě v nepromokavém vaku.
Apidura Backountry Handlebar Pack 20 l - Rámová brašna nesla nářadí, elektroniku apod.
Apidura expedition frame pack 4.5 l - 2x brašna na rám nesla doklady, tyčinky, gely a nějaké drobnosti na každý den.
Apidura expedition Top tube pack 1 l - A nakonec brašna „na odpad“ a jídlo na řidítka.
Apidura food pouch 1.2 l
Max zvolil brašny značky Topeak – ve velmi podobném setupu.
Plánování
Ikdyž bych hrozně rád řekl, že bylo všechno do posledního detailu připraveno a naplánováno a měli jsme „plán B“, tak nemůžu. Dokonce i „plán A“ vznikal asi 10 dní před naším odletem. Jediné jisté bylo to, kdy letíme, odkud a kdy se vracíme.
Já měl již pár měsíců seznam míst, které určitě chci navštívit – byla to klasická turistická místa na Islandu. Každopádně po zvážení faktu, že budeme na kole a že asi nestihneme všechno, došlo k velké redukci míst na seznamu a spíš jsme se zaměřili na trasu a plánání Fjord a vysočiny. Od setkání se slečnou, co Island projela autem jsem viděl, že Westfjord je místo, které stojí za návštěvu a z webu zase bylo vidět, že Islandská vysočina je jedno z těch míst, kde nebude v létě hromada turistů (to jsme potřebovali).
První pořádné plánování se dělo jen asi 10 dní před odletem. Žili jsme v představě, že 80-100 km denně přece musíme v pohodě zvládnout – když to jezdíme bez problémů v ČR. Nakonec jsme slevili a bylo to dobře… Každopádně první draft cesty vypadal takhle…. 😀
BTW skoro jsme to splnili…
V dalším plánování nám hodně pomohla mapa z https://cyclingiceland.is/en/ . To byla nakonec mapa, kterou jsme si zalaminovali a jezdili v podstatě jen podle ní.
BTW: plánování pomocí mapy.cz zní dobře. Ale realita je občas jiná.
FUN FACT: „mountain road“ je těžko představitelná věc. Vítr na Islandu taky.
Nakonec jsme tedy připravili plán cesty, který měl asi 800 km, obsahoval přesun autobusem a trajektem a vypadal realisticky. Každopádně jsme fakt nevěděli, jaký typ cest nás čeká – přitom se asi stačilo podívat na Internet.
Trénink
V rámci příprav bylo fajn se párkrát projet s brašnama na kole pro vyzkoušení stability, náročnosti a celkově pocitu „bikepackera“. Tedy vyrazil jsem párkrát například z Prahy do Chrudimi, pak třeba na singletrack Boskovické stezky (kde jsem asi s gravel bikem s brašnama budil trochu rozruch) a nebo třeba z Děčína do Teplic nad Metují (přes Krkonoše, Jizerky apod.).
Byly to těžké výlety a věděl jsem, že by bylo fajn trénovat víc..
Z toho všeho už bylo cítit, že Island bude fakt sranda. Ale naštěstí jsme neměli moc času předem nad tím přemýšlet..
Příště: balení, cestování s kolem, první pocity na Islandu.